Co ukládá zákoník práce zaměstnanci?
§ 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce stanoví povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době ani mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. Zákon zároveň obsahuje omezené výjimky týkající se například piva se sníženým obsahem alkoholu v nepříznivých mikroklimatických podmínkách a činností, kde je požívání součástí pracovního úkolu nebo s ním obvykle souvisí.
Kdo může zaměstnanci dát pokyn ke zjištění alkoholu?
Podle § 106 odst. 4 písm. i) je zaměstnanec povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance, kterého zaměstnavatel písemně určil. Právě písemné určení oprávněných vedoucích je proto základním prvkem interního systému.
Musí existovat důvodné podezření?
Ne vždy. SÚIP v odpovědi publikované 2. března 2026 uvedl, že kontroly alkoholu a jiných návykových látek mohou být součástí prevence rizik a není pro takovou preventivní kontrolu nutné mít důvodné podezření. Zaměstnavatel však musí vyhledané riziko, způsob kontroly a přijatá opatření dostatečně dokumentovat, typicky ve vnitřním předpisu.
Co má být ve vnitřním předpisu?
- účel kontrol a vazba na prevenci rizik,
- okruh osob nebo pracovišť, kterých se režim týká,
- písemně určení vedoucí zaměstnanci oprávnění dát pokyn,
- kdy lze provádět namátkovou a kdy cílenou kontrolu,
- způsob provedení dechové zkoušky,
- evidence přístroje a jeho metrologického či servisního režimu,
- postup při pozitivním výsledku, chybě měření nebo odmítnutí,
- obsah záznamu a pravidla práce s osobními údaji,
- návaznost na pracovněprávní a bezpečnostní opatření.
Kdo může samotnou orientační zkoušku provést?
Zákon č. 65/2017 Sb. v § 22 počítá s tím, že orientační vyšetření může provádět také zaměstnavatel. V interním systému je proto vhodné konkrétně určit, kdo kontrolu technicky provádí a jak je seznámen s použitím testeru. To je odlišná otázka od oprávnění vedoucího zaměstnance dát zaměstnanci pokyn podle zákoníku práce.
Jak kontrolu zaznamenat?
Záznam by měl být faktický: datum, čas, místo, identifikace kontrolované osoby, osoba dávající pokyn, osoba provádějící měření, použitý přístroj, jednotlivé naměřené hodnoty, případné opakování testu, vyjádření zaměstnance, přítomní svědci a přijatý další postup.
Namátkovost musí být skutečně obhajitelná
Pokud zaměstnavatel označuje kontrolu za namátkovou, měl by být schopen vysvětlit její princip. Selektivní kontroly zaměřené pouze na konkrétní osobu bez racionálního důvodu mohou vyvolávat spory. U rizikových profesí lze naopak četnost a výběr kontrol opřít o hodnocení rizik.
SÚIP spojuje preventivní namátkové kontroly s § 101 a § 102 zákoníku práce. Prakticky to znamená, že způsob kontrol má odpovídat skutečnému riziku firmy a být přiměřený.