Stres je následek, psychosociální riziko je jeho zdroj
EU-OSHA popisuje psychosociální rizika jako rizika vznikající z nevhodného návrhu, organizace a řízení práce nebo ze špatného sociálního kontextu práce. Typickými příklady jsou nadměrné pracovní nároky, konfliktní požadavky, nízká autonomie, nejistota, špatná komunikace nebo nedostatek podpory.
Jaké signály mohou ukazovat na přetížení?
- dlouhodobý růst přesčasů a práce mimo pracovní dobu,
- opakované nestíhání i při normálním pracovním výkonu,
- vysoká fluktuace nebo opakované absence v jednom týmu,
- zvýšený počet chyb, reklamací, incidentů a near miss,
- konflikty mezi prioritami jednotlivých vedoucích,
- trvalá dostupnost mimo směnu a nemožnost odpojit se od práce,
- opakované stížnosti na nereálné termíny nebo nedostatek lidí.
České NV 361/2007 Sb. řeší některé formy psychické zátěže výslovně
Za práci s psychickou zátěží označuje mimo jiné práci ve vnuceném pracovním tempu, kde si zaměstnanec nemůže tempo volit sám a musí se podřídit rytmu stroje, úkolu nebo jiného zaměstnance. Dále sem patří monotónní práce, třísměnný nebo nepřetržitý režim a práce vykonávaná pouze v noci.
U monotonie a vnuceného pracovního tempa nařízení stanoví bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut nejpozději po každých 2 hodinách, případně vhodné střídání činností nebo zaměstnanců.
Co lze změnit na úrovni organizace?
| Zdroj rizika | Příklady opatření |
|---|---|
| Přetížení | Kapacity, priority, automatizace, odstranění zbytečné administrativy, realistické termíny. |
| Nejasné role | Vyjasnění odpovědností a rozhodovacích pravomocí. |
| Nízká autonomie | Větší možnost ovlivnit pořadí úkolů, pracovní postup nebo plánování směny. |
| Špatná komunikace | Pravidelný tok informací, jednoznačné priority a řízené předávání změn. |
| Nedostatek podpory | Dostupný vedoucí, jasný eskalační postup, mentoring nebo odborná podpora. |
| Stálá dostupnost | Pravidla komunikace mimo pracovní dobu a omezení zbytečných notifikací. |
A co individuální podpora?
Psychologická podpora, zaměstnanecké asistenční programy, školení vedoucích nebo rozvoj osobních dovedností mohou být užitečné. Neměly by ale nahrazovat odstranění pracovního zdroje problému, pokud je příčina zjevně organizační.
Vedoucí zaměstnanci mají zásadní roli
Podle § 101 odst. 2 zákoníku práce je péče o BOZP nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců v rozsahu jejich funkcí. U psychosociálních rizik je to zvlášť důležité, protože právě vedoucí ovlivňují priority, objem práce, způsob komunikace, směny a řešení konfliktů.
Burnout je podle EU-OSHA syndrom spojený s chronickým pracovním stresem. Pro BOZP je důležitější včas zachytit podmínky, které k dlouhodobému stresu vedou, než čekat na zdravotní následky.