Jak správně předávat rizika mezi zaměstnavateli?

Co přesně požaduje § 101 odst. 3?

Zaměstnavatelé si mají vzájemně písemně předat informace o rizicích a opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště. Současně mají spolupracovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost všech zaměstnanců na společném pracovišti.

Co by mělo praktické předání obsahovat?

• identifikaci pracoviště a rozsahu činnosti,
• popis relevantních rizik hostitelského pracoviště,
• rizika, která na pracoviště přináší dodavatel,
• technická a organizační opatření,
• požadované OOPP a omezení vstupu,
• pravidla dopravy, odstavení energií a manipulace,
• požární a havarijní pravidla, pokud se práce týkají těchto rizik,
• kontaktní osoby a způsob komunikace při změně podmínek.

Každý zaměstnavatel informuje své zaměstnance

§ 101 odst. 4 ukládá každému zúčastněnému zaměstnavateli, aby vlastní činnosti organizoval tak, že budou chráněni i zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů, a aby své zaměstnance dostatečně a bez zbytečného odkladu informoval o rizicích a opatřeních převzatých od jiných zaměstnavatelů.

Koordinace nepřenáší odpovědnost za vlastní zaměstnance

Nejvyšší soud výslovně připomněl, že souběžné působení více zaměstnavatelů a jejich povinnost koordinovat BOZP nic nemění na základní povinnosti každého zaměstnavatele zajistit bezpečnost vlastních zaměstnanců. Nelze tedy smlouvou „předat BOZP dodavatele“ hostitelské firmě nebo naopak.

Jak často informace aktualizovat?

Zákon nestanoví jednu periodu typu „jednou ročně“. Předání musí odpovídat aktuální práci. Pokud se změní pracoviště, rozsah zakázky, technologie, použitá chemikálie, zařízení nebo se objeví nové riziko, je potřeba informace doplnit před tím, než se v nových podmínkách pokračuje.

A co návštěvy a jiné fyzické osoby?

§ 101 odst. 5 stanoví, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. To podporuje potřebu přiměřených pravidel také pro návštěvy, servisní techniky, řidiče a další externí osoby.

OSVČ a práce mimo pracovněprávní vztah

U osob samostatně výdělečně činných a dalších osob mimo klasický pracovněprávní vztah se uplatňuje zvláštní úprava zákona č. 309/2006 Sb. Nelze proto mechanicky tvrdit, že se na každou OSVČ použije celý § 101 odst. 3 a 4 stejně jako na dva zaměstnavatele. Praktická koordinace rizik je však i zde klíčová a na staveništích navazuje zvláštní režim.