Nejdřív důležitý princip.
Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik s ohledem na nebezpečí při práci, znalosti zaměstnanců, jejich počet, odbornou připravenost a vykonávanou práci. Způsob, jakým tuto povinnost zajistí, se podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. liší zejména podle počtu zaměstnanců.
Malá firma nemusí automaticky uzavírat smlouvu s externí OZO. Pokud ale zaměstnavatel nesplňuje podmínky pro vlastní zajištění úkolů v prevenci rizik, musí je zajistit odborně způsobilou osobou.
Přehled podle počtu zaměstnanců.
| Počet zaměstnanců | Co zákon umožňuje | Praktický význam |
|---|---|---|
| Nejvýše 25 | Zaměstnavatel může úkoly v prevenci rizik zajišťovat sám, má-li znalosti odpovídající zákonným požadavkům v rozsahu odpovídajícím jeho činnosti. | Samotný malý počet zaměstnanců nestačí. Zaměstnavatel musí mít odpovídající znalosti; jinak je potřeba OZO. |
| 26 až 500 | Zaměstnavatel může úkoly zajišťovat sám pouze tehdy, je-li odborně způsobilý, nebo je zajišťuje jedna či více OZO. | Pokud zaměstnavatel sám nemá odbornou způsobilost, je nutné zajistit OZO interně nebo externě. |
| Více než 500 | Úkoly v prevenci rizik vždy zajišťuje jedna nebo více OZO. | Vlastní zajištění bez OZO už zákon nepřipouští. |
Poznámka: Zákon současně ukládá zaměstnavateli zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob. U více provozů nebo složitějšího rizikového prostředí tedy nemusí být otázkou jen „zda OZO“, ale také zda je její kapacita dostatečná.
Co znamená „odborně způsobilá osoba“.
OZO v prevenci rizik je fyzická osoba splňující zákonné předpoklady odborné způsobilosti. Patří mezi ně odpovídající vzdělání, požadovaná odborná praxe a platné osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce nebo periodické zkoušce podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb.
Interní nebo externí OZO?
Zákon připouští obě varianty. Pokud zaměstnavatel nemá odborně způsobilého zaměstnance, může zajištění úkolů svěřit jiné odborně způsobilé osobě. Pro mnoho malých a středních firem je proto praktickým řešením externí spolupráce.
Co externí OZO nepřebírá.
Častým omylem je představa, že podpis smlouvy s externím specialistou převádí odpovědnost za BOZP mimo firmu. Nepřevádí. OZO zajišťuje odbornou část prevence rizik v dohodnutém rozsahu, ale povinnosti zaměstnavatele a odpovědnost vedoucích zaměstnanců za vytváření bezpečných pracovních podmínek tím nezanikají.
Odborně hodnotí rizika, navrhuje opatření a podporuje systém prevence.
Musí vytvářet podmínky pro bezpečnou práci a zajistit plnění přijatých opatření.
Musí pravidla skutečně používat. Dokument bez praxe sám o sobě bezpečnost nezajistí.
Kdy dává externí OZO smysl i malé firmě.
I tam, kde zákon za určitých podmínek umožňuje zaměstnavateli zajišťovat prevenci rizik vlastními silami, může být externí odborná pomoc praktická. Typicky když:
- firma nemá interního specialistu a nechce tuto odbornost budovat,
- provoz obsahuje technická, výrobní, skladová nebo jiná významnější rizika,
- dokumentace vznikala postupně a není jisté, zda odpovídá současnému stavu,
- mění se technologie, pracoviště, organizace práce nebo počet zaměstnanců,
- vedení potřebuje nezávislou kontrolu a jasný plán priorit.
Jak zjistit, co platí právě pro vaši firmu.
Počet zaměstnanců je důležitý, ale není jediným praktickým hlediskem. Při nastavení BOZP je potřeba znát činnost firmy, rizika, počet pracovišť, způsob řízení a skutečný stav dokumentace. Pokud si nejste jistí, zda současné zajištění odpovídá požadavkům, dobrým prvním krokem je krátké posouzení nebo audit současného stavu.
Na stránce BOZP pro firmy najdete přehled služeb a možnost navázat jednorázovým auditem nebo dlouhodobou externí podporou.
Právní zdroje a další informace
- Zákon č. 309/2006 Sb., § 9 – odborná způsobilost a zajišťování úkolů v prevenci rizik
- Zákon č. 309/2006 Sb., § 10 – předpoklady odborné způsobilosti
- MPSV – právní předpisy v oblasti BOZP
Článek má informační charakter. Konkrétní povinnosti je vhodné posoudit podle aktuálního právního stavu, činnosti a podmínek konkrétního zaměstnavatele.