Začněte oddílem 7 bezpečnostního listu
Oddíl 7 bezpečnostního listu obsahuje pokyny pro bezpečné zacházení a podmínky bezpečného skladování včetně případných neslučitelností. Při praktickém návrhu skladu je ale potřeba současně zohlednit další oddíly — zejména nebezpečnost v oddílu 2, fyzikální vlastnosti v oddílu 9, stabilitu a reaktivitu v oddílu 10 a opatření při úniku v oddílu 6.
1. Neskladujte podle toho, kde je volná police
Produkty je potřeba uspořádat podle jejich vlastností a vzájemné slučitelnosti. Některé látky mohou při kontaktu nebezpečně reagovat, vytvářet teplo, hořlavé nebo toxické plyny nebo jinak zvyšovat riziko.
Proto je důležité vycházet z oddílu 10 bezpečnostního listu a z pokynů výrobce. Obecné poučky typu „kyseliny vlevo, zásady vpravo“ mohou být pro jednoduchý provoz orientační, ale nenahrazují posouzení konkrétních produktů.
2. Zachovejte jednoznačnou identifikaci
Nařízení CLP stanoví pravidla klasifikace, označování a balení chemických látek a směsí uváděných na trh. V provozu je zásadní, aby zaměstnanec vždy jednoznačně věděl, co je v nádobě a jaká nebezpečí jsou s obsahem spojena.
Pokud se produkt přelévá do pracovní nádoby, musí být interní systém označení nastaven tak, aby nemohlo dojít k záměně. Zvlášť rizikové je používání potravinových lahví nebo neoznačených obalů.
3. Zabraňte úniku a sekundárnímu šíření
Podle vlastností a množství může být vhodné použít záchytné vany, chemicky odolné police, uzavřené skříně nebo jiná opatření, která omezí rozšíření kapaliny při poruše obalu. Materiál záchytu musí být slučitelný s danou chemikálií.
V blízkosti má být dostupný postup a vybavení pro bezpečný zásah při úniku v rozsahu odpovídajícím riziku — například vhodný sorbent, OOPP a prostředky pro bezpečné shromáždění kontaminovaného materiálu.
4. Větrání a zdroje expozice
NV č. 361/2007 Sb. požaduje při práci s chemickými látkami nebo směsmi dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje tam, kde je to pro snížení expozice potřeba. Skladovací prostor proto musí odpovídat vlastnostem látek a možnému vývinu par, plynů nebo aerosolů.
5. Hořlavé látky propojte s požární ochranou
U hořlavých kapalin, aerosolů, plynů nebo jiných požárně nebezpečných látek je nutné řešit také zdroje zapálení, elektrická zařízení, množství látky v provozu, požární úseky, větrání a další požadavky požární ochrany. Samotný bezpečnostní list proto není jediným dokumentem, podle kterého se sklad navrhuje.
6. Omezte množství přímo na pracovišti
Prakticky dává smysl držet na pracovním místě pouze množství potřebné pro běžnou činnost a větší zásobu ponechat ve vhodném skladovacím prostoru. Snižuje se tím následek případného úniku, požáru i riziko záměny.
7. Pravidelně kontrolujte skutečný stav
- nepoškozené a správně uzavřené obaly,
- čitelné a odpovídající označení,
- žádné neidentifikované nádoby,
- dodržení neslučitelnosti a skladovacích podmínek,
- volný přístup k havarijním prostředkům,
- neporušené záchytné prvky,
- aktuální seznam skladovaných produktů a bezpečnostních listů.
8. Po změně produktu přehodnoťte systém
Nový dodavatel, jiné složení nebo náhrada produktu s podobným obchodním názvem může znamenat jinou klasifikaci, bod vzplanutí, požadavky na ventilaci, OOPP nebo neslučitelnost. Změna chemikálie proto patří do běžného řízení změn BOZP.
Text vychází z REACH a CLP, českého chemického zákona č. 350/2011 Sb., z požadavků NV č. 361/2007 Sb. na ochranu zdraví při chemické expozici a z obecné povinnosti zaměstnavatele vyhledávat a řídit rizika. Konkrétní požadavky na sklad se vždy odvíjejí od konkrétní chemikálie a provozu.