Jak se kontrolují požární ucpávky a prostupy?

Požární ucpávky jsou PBZ

Vyhláška č. 246/2001 Sb. řadí požární přepážky a ucpávky mezi zařízení pro omezení šíření požáru. Nejsou uvedeny mezi vyhrazenými PBZ, ale vztahují se na ně obecná pravidla pro požárně bezpečnostní zařízení.

Jak často se kontrolují?

Obecně se kontrola provozuschopnosti PBZ provádí nejméně jednou ročně, pokud výrobce, projektová či prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví kratší lhůtu. U ucpávek je ale prakticky zásadní kontrola také po každém zásahu do prostupu.

Co se při kontrole ověřuje?

• zda ucpávka odpovídá typu konstrukce a prostupující instalace,
• zda není mechanicky poškozená, popraskaná nebo částečně odstraněná,
• zda nebyly doplněny nové kabely, potrubí či jiné instalace mimo podmínky systému,
• zda jsou zachovány předepsané rozměry, výplně a další prvky systému,
• zda je možné dohledat identifikaci a dokumentaci provedení,
• zda nejsou v okolí prostupu další změny, které ovlivňují požární odolnost konstrukce.

Funkční zkouška před uvedením do provozu?

Vyhláška výslovně uvádí požární přepážky a ucpávky mezi PBZ, u nichž se před uvedením do provozu neprovádí funkční zkouška podle § 7 odst. 1. To neznamená, že není potřeba doložit správnou montáž a následně provozuschopnost.

Co musí být doloženo po montáži?

Při montáži PBZ musí být dodrženy podmínky projektové nebo jiné ověřené dokumentace a postupy výrobce. Osoba, která montáž provedla, písemně potvrzuje splnění těchto požadavků. U prostupů je proto důležitá dohledatelná vazba mezi konkrétním místem, použitým systémem a jeho dokumentací.

Proč jsou změny instalací největší riziko?

Požární ucpávky často narušují práce, které na první pohled s požární ochranou nesouvisejí: doplnění datového kabelu, nová klimatizace, potrubí nebo rekonstrukce elektroinstalace. Pokud po zásahu nikdo neobnoví původní systém podle jeho pravidel, požární dělení může přestat odpovídat návrhu.