Základní interval: nejméně jednou ročně
Vyhláška č. 246/2001 Sb. stanoví pro požárně bezpečnostní zařízení kontrolu provozuschopnosti nejméně jednou za rok, pokud výrobce, projektová nebo prováděcí dokumentace či posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůtu kratší. Toto obecné pravidlo se vztahuje i na požární dveře a požární uzávěry otvorů.
Co je u požárních dveří specifické?
Vyhláška výslovně uvádí, že před uvedením PBZ do provozu se funkční zkouška nevyžaduje mimo jiné u ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů. To ale neznamená, že se jejich provozuschopnost v dalším provozu nekontroluje.
Co při kontrole prakticky ověřit?
Konkrétní rozsah vychází z dokumentace a výrobce, ale v praxi se prověřuje zejména:
- zda dveře odpovídají požadovanému typu a umístění,
- zda se křídlo volně pohybuje a správně dovírá,
- stav rámu, závěsů, kování, těsnění a dalších částí kompletu,
- funkce samozavíracího nebo jiného funkčního vybavení, pokud je požadováno,
- zda dveře nejsou neodborně upravené, provrtané nebo jinak poškozené,
- zda nejsou blokované klínem, nábytkem nebo jinou překážkou, pokud mají být v požáru uzavřené,
- zda odpovídají podmínkám uvedeným v požárně bezpečnostním řešení a dokumentaci objektu.
Mohou být požární dveře běžně otevřené?
Záleží na navrženém řešení. Některé požární dveře musí být běžně uzavřené, jiné mohou být drženy otevřené pomocí projektovaného zařízení, které je v případě požáru automaticky uvolní. Prosté podepření klínem nebo přivázání dveří však takové řešení nenahrazuje.
Požární dveře versus požární klapky
Je užitečné rozlišovat, že běžné požární dveře a požární uzávěry otvorů patří mezi PBZ, zatímco požární klapky jsou ve vyhlášce výslovně uvedeny mezi vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními. Z toho se odvíjejí i rozdílné technické a odborné požadavky.
Co když jsou dveře neprovozuschopné?
Pokud je PBZ shledáno neprovozuschopným, je potřeba závadu odstranit bez zbytečného odkladu a do obnovení funkce přijmout odpovídající náhradní organizační nebo technická opatření podle významu zařízení a konkrétních podmínek objektu.
Základ vychází zejména z § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Konkrétní způsob kontroly a požadavky na dveřní komplet se posuzují také podle projektové, výrobní a technické dokumentace.