BOZP a požární ochrana pro firmyKrálovéhradecký kraj · Pardubický kraj · celá ČR

Odborný článek · Provoz PBZ

Jak často se kontroluje provozuschopnost požárně bezpečnostních zařízení?

Obecné pravidlo je nejméně jednou za rok. Není to ale automaticky jediná správná lhůta: výrobce, projektová dokumentace nebo další dokumenty mohou vyžadovat kontrolu častěji.

Aktualizováno: říjen 2026 · odborný obsah má obecný charakter

Základní pravidlo: nejméně jednou za rok

Podle § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb. se kontrola provozuschopnosti PBZ provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce nejméně jednou za rok.

Pokud však výrobce, ověřená projektová dokumentace, ověřená neautorizovaná dokumentace, prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí stanoví kratší lhůtu, použije se kratší interval.

Roční kontrola je minimum, ne univerzální kalendář.U konkrétního zařízení je potřeba nejdříve zjistit, jaký dokument stanovuje jeho provozní a kontrolní režim.

Co prokazuje provozuschopnost PBZ?

Vyhláška spojuje prokázání provozuschopnosti s doklady o montáži, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách. U vyhrazených PBZ a tam, kde to požaduje výrobce, se používají také záznamy v příslušné provozní dokumentaci, například provozní knize.

Co musí obsahovat doklad o kontrole?

Doklad o kontrole provozuschopnosti má podle vyhlášky obsahovat zejména identifikaci provozovatele a objektu, identifikaci kontrolovaného zařízení, výsledek kontroly, zjištěné závady, způsob a termín jejich odstranění, vyjádření o provozuschopnosti, datum kontroly, termín příští kontroly a identifikaci osoby, která kontrolu provedla.

Co když zařízení není provozuschopné?

Pokud je PBZ shledáno nezpůsobilým plnit svou funkci, musí být tato skutečnost zřetelně vyznačena na zařízení a v prostoru, kde je instalováno. Provozovatel má zařízení neprodleně uvést zpět do provozu.

Do té doby má prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečit v potřebném rozsahu náhradní organizační nebo technická opatření.

Praktický problémNeprovozuschopná požární klapka, EPS nebo ZOKT není jen „otevřená servisní zakázka“. Do opravy může být potřeba nastavit náhradní režim požární bezpečnosti a ten prokazatelně komunikovat.

Kontrola provozuschopnosti není totéž jako preventivní požární prohlídka

Preventivní požární prohlídka je širší provozní kontrola požární ochrany. Může při ní být zjištěno, že chybí doklad o kontrole PBZ nebo že je zařízení zjevně poškozené. Samotnou odbornou kontrolu provozuschopnosti konkrétního PBZ však nenahrazuje.

A co výjimka 20 měsíců?

Vyhláška obsahuje specifickou výjimku pro přesně vymezené objekty uvedené v její příloze č. 6 a za tam stanovených podmínek. Jde o zvláštní režim, nikoli obecnou možnost prodloužit roční lhůtu běžnému provozovateli.

Jak si hlídat PBZ prakticky?

  1. udělat úplný seznam PBZ podle objektů a pracovišť,
  2. u každého zařízení určit dokumentační základ a požadovaný interval,
  3. evidovat poslední kontrolu a další termín,
  4. sledovat otevřené závady a termíny jejich odstranění,
  5. zaznamenat odstávky a náhradní opatření,
  6. při změnách stavby nebo technologie ověřit, zda se nemění i vazby PBZ.

Změny od roku 2026

Novela č. 467/2025 Sb., účinná od 1. ledna 2026, upravila zejména vazby na dokumentaci staveb a obsah požárně bezpečnostního řešení včetně nových požadavků na návrh vyhrazených PBZ. Základní pravidlo kontroly provozuschopnosti nejméně jednou za rok zůstává zachováno.

Rozsah odpovědnosti

Externí OZO/technik PO může pomoci nastavit evidenci, hlídat návaznosti a řešit náhradní opatření. Samotnou technickou kontrolu, servis či opravu konkrétního PBZ je potřeba zadat osobě, která splňuje požadavky dané právními předpisy, normami a dokumentací výrobce.

Pokračovat v tématu

Související informace.

Probrat vaši situaci